Song 8 | CzeCSP | STEP | Kéž bys byl bratr mé rodiny, ⌈maminkou mou odkojený.⌉ Jak bych tě potkala, hned bych tě líbala. A nikdo by mě nepomluvil.

Song of Solomon 8

1 Kéž bys ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}byl bratr mé rodiny, ^{▼▼h.: Kdo ti dá (Dt 28,67p), abys mi jako byl bratr; [Netouží po incestu, jen po fyzické blízkosti — jejíž projevy však byly na veřejnosti tolerovány jen mezi členy rodiny. Srv. 4,9p]}

⌈maminkou mou odkojený.⌉ ^{▼▼h.: kojenec prsů mé matky}

Jak bych tě potkala, ^{▼▼h.: nalezla venku}

hned bych ^{▼▼Těsné spojení obou sloves (impf.) ukazuje na podmíněnost dějů, v č. „jakmile“ n. zde vloženým „jak … hned …“; srv. i násl. v. (LXX kopíruje h. vazbu, Vul. ji interpretuje účelovou větou, dosl. „abych tě našla venku a políbila a …“, odtud BKR)} tě líbala.

A nikdo by mě nepomluvil. ^{▼▼h.: mnou nepohrdali}

2 Jak bych se s tebou vodila,

hned bych s tebou ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}zamířila

k ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}mámě ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}domů, ta mě učívala. ^{▼▼zřejmě: jednala bych podobně jako máma; n.: ty mě budeš učit; (2. os. m. se hodí alegorickým výkladům (Vul), ale 3. os. f. se zdá pravděpodobnější vzhledem k provázání vv. 1 a 2 (nápadnou gramatikou); LXX: do pokoje mé rodičky}

Ukojila ^{▼▼h.: Dám ti napít z …} bych tě vermutem, ^{▼▼h.: kořeněným vínem; [Stv. vinařská technologie byla méně vyspělá a víno často nebývalo tak dobré, jak jsme zvyklí nyní. Muselo se proto dochucovat kořením. Podobná vína známe dnes jako zvl. typ: vermuty (např. Cinzano, aj.), do nichž se přidávají maceráty z bylinek.]}

svých granátů nektarem. ^{▼▼TM: ze sladkého vína (Jl 1,5; Am 9,13) mého granátového jablka; četné h. rkpp i Tg: pl.}

3 ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}Hlavou mu na levici ležím,

svou pravicí mne objímá. ^▼▼//2,6p

4 Zapřísahám vás, dcery Jeruzaléma,

nač budit, nač probouzet ^{▼▼h.: co budíte, co probouzíte; (ale jde o zákaz)} lásku,

dokud nebude chtít. ^{▼▼//2,7p; 3,5}

5 Kdo je ta, jež stoupá z pouště, ^▼▼//3,6

o milého se opírá?

Pod jabloní probouzela jsem tě,

tam počala tě matka tvá,

tam počala i zrodila tě. ^{▼▼[Mluvčí se nutně střídají. V první části v. (srv. 3,6) nehovoří ani milý (h.: její milý), ani milá. Ve druhé části mluvčího neprozrazuje slso jako v č., nýbrž přivlast. zájmena — TM: m., Pš: f.]}

6 Chovej ^{▼▼[Slso širokého významu, ozn. umístění („vložit“ apod.). Pečetící nástroje (prsteny, válečky) se považovaly za velmi osobní cennost, dokládající identitu majitele (srv. dnes kreditní karty). Majitelé je tedy vždy nosili co nejblíže při sobě, zde okolo krku na hrudi a okolo zápěstí či na prstě. Proto č. „chovej“, tedy „schraňuj“.]; Jr 22,24; Ag 2,23} mne jak pečetidlo u ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}srdce,

měj mě jako pečetítko ^{▼▼„Pečetidlo“ i „pečetítko“ je v h. jedno slovo. V č. by opakování na stejném místě ve verši znělo neuměle, tak ale h. nepůsobí. Další možný význam, „pečeť“, by zn. otisk na srdci, dokládající, komu srdce náleží.} při ruce. ^{▼▼h.: paži}

Vždyť láska je silná jako smrt,

žárlivost ^{▼▼Př 6,34; n.: horlivost / zápal / řevnivost / hněv, [tedy vášnivá emoce]} jako záhrobí tvrdá, ^{▼▼n : nesmlouvavá}

žár ^{▼▼pl.; n.: plameny; LXX: jiskry} její ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}žárem ohně zhrdá. ^{▼▼HL; [?]. Překlady obv. dle souvislosti doplňují nějaký aspekt ohně — LXX, Vul a Pš: plameny. Uvažuje se i o „blesku / plameni Hospodinově“ (srv. Jb 1,16), pokud h. šalhevetjah lze rozložit na šalhevet Jah. (Samotné šalhevet se nachází v Písmu nejjasněji u Jb 15,30, kde vysušuje ratolest, a v Ez 21,3, kde zesiluje výraz „plamen“.) H. jah by mohlo znamenat i prosté zesílení významu, TM ho však takto nepunktuje.}

7 Tu lásku neuhasí ^{▼▼h.: nemůže uhasit} velká voda, ^{▼▼h.: mnohé vody}

⌈odplavit ji nedokáže⌉ ^{▼▼h.: neodplaví ji} dravý proud. ^{▼▼h.: řeky; [V Izraeli je jediná stálá řeka. Ostatní „řeky“ jsou náhlé sezónní přívaly vody, které strhávají všechno v cestě. To je tu zřejmě míněno daleko spíše než vymývání zvolna tekoucí řekou.]}

Byť by ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}kdo za lásku dával vše, ⌈co má,⌉ ^{▼▼h.: jmění svého domu, tj. celý majetek; Př 6,31}

⌈vypadal by jak ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}prostoduchý bloud.⌉ ^{▼▼h.: výsměchem se mu vysmějí / pohrdnutím pohrdnou jím (Př 6,30; 30,17); n : Jen by se naprosto zesměšnil}

8 Sestřičku malou máme, ^{▼▼[Zdá se, že hovoří bratři. Jejich povinností bylo svou sestru chránit. Tím spíše v nepřítomnosti otce, který nikde v Pís nefiguruje.]}

ani prsa ještě nemá.

Co se ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}sestřičkou uděláme,

⌈až začne být žádaná?⌉ ^{▼▼h.: v den, kdy se o ní bude hovořit / vyjednávat}

9 Je–li hradbou,

cimbuří ^{▼▼n.: krycí zídku; [avšak na hradbě znamená krytí vrchního ochozu, aby se dala bránit — čili cimbuří]} stříbrné postavíme na ní.

Je–li však bránou, ^{▼▼h.: dveřmi}

deskou ^{▼▼sg.; Vul, Pš: pl.; také je možný souhrnný význam „bednění“. Někt. uvažují o mohutné závoře, ale zákl. význam je spíš „deska“; n : Budeme ji muset zabednit} cedrovou ⌈musíme ji zahradit.⌉ ^{▼▼h. obv.: oblehneme ji; [slso zn. obklíčení obv. kvůli dobývání, zde ale kvůli obraně. Navíc bratři cítí nutnost , kterou impf. může zn. také.]}

10 Já jsem hradba.

A prsa mám jako věže.

Už ^{▼▼h.: tehdy} jsem se ⌈pro něj⌉ ^{▼▼h.: v jeho očích} stala

tou, kterou nepřemůže. ^{▼▼h.: jako nalézající (f.) pokoj; [Též možno: „Však jsem našla v jeho očích uspokojení.“ Nezdá se však, že by sestra se hájila, že je dost vyspělá nebo krásná; spíše dokazuje, že je schopna své zájmy si ubránit sama. Obraz by se tedy týkal dobývání města, které se dokázalo uhájit a vyjednat si přijatelné podmínky. Děvče si získalo krále (nebo někoho jako král, nápadníka) nejen krásou, ale i ctností — tím, že není snadno dostupná.]}

11 Vinohrad v ⌈Baal Hamon⌉ ^{▼▼[Neznámé místo. Význam jména je asi nepodstatný: Pán hojnosti / zástupu]}

^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}měl Šalomoun.

^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}Svěřil ten vinohrad správcům, ^{▼▼h.: hlídačům}

za výnos ^{▼▼n.: ovoce / plod} ať mu ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý

stříbrných tisíc ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}platí.

12 Vinice má ^{▼▼Stejné slovo, h. kerem, jako „vinohrad“ výše. Je však užito v obrazném smyslu. „Má“ je dvojnásob zdůrazněno: má vinice moje, ta přede mnou je.} ⌈je jenom moje.⌉ ^{▼▼n : je mi k dispozici / mohu si s ní nakládat, jak chci, h.: je přede–mnou / před–mou–tváří. [Podle vyjadřování se nedá poznat, kdo hovoří, ale nejspíše pokračuje milá, neboť jinými slovy říká: má láska se nedá koupit ani najmout.]}

Šalomoune, ten tisíc si nech.

Dvě stě ať mají i správcové

na jejích ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}výnosech.

13 Ty, která přebýváš ^{▼▼n.: sedíš (f.; tak i Vul., kdežto LXX oslovuje muže a Pš více mužů)} v zahradách, ^{▼▼srv. 6,2p}

přátelé naslouchají tvému hlasu.

Ať slyším ho i já.

14 Chvátej, ^{▼▼n.: prchni, (ale zde podle smyslu spíše: pospěš ke mně)} můj milý,

buď jako srnec,

jak samec gazely ^▼▼2,17p

na horách provoněných. ^{▼▼h.: balzámu; 6,2}